Je všední den, večer lehce po desáté a vysíláme s kolegyní mou pravidelnou rádiovou show. Namísto obvyklého mužského doprovodu toho času na dovolené mi v éteru sekunduje druhý ženský hlas a to samo sebou generuje mnohem více mužských telefonátů. Beru si sluchátko a v náznaku takřka neslyšně vysílám ke kolegyni prosebný signál: "Hlavně ať to zas není anál." Tohle téma se objevuje s urputnou vytrvalostí. Kolegyně se na to pobaveně usmívá, když vidí můj výraz. Mám co jsem chtěla. Na telefonu je muž, který se mi snaží popsat zapeklitosti sexuálního života ve svém dlouhodobém vztahu.

„Víte, my jsme s manželkou už 12 let, máme spolu 2 děti a sex prostě skoro není. Zmizel. Chtěl bych, abychom vyzkoušeli třeba anál nebo sex ve třech, ale žena má chuť maximálně jednou za měsíc a to ještě vždycky stejně. Jak jí k tomu mám přesvědčit?“

A druhá varianta na toto téma vypadá asi nějak takto.

„Jsem Honza z města XZY a máme s partnerkou velmi pěkný vztah. Už něco přes tři roky. Sex je úplně v pořádku. Nevolám proto, že bychom měli nějaký problém, to fakt ne. Jen partnerka pří sexu pořád chce to samé. Já bych rád vyzkoušel třeba jiné polohy nebo anál. Ale ona o tom nechce ani slyšet. Jak jí k tomu mám přesvědčit.“

Anál jako lék na stereotyp?

Soudě podle množství těchto dotazů, by se mohlo zdát, že „anální sex“ je něco jako magická formulka pro muže sžírané stereotypem nudného či řídkého sexu v dlouhodobém vztahu. Stereotyp samozřejmě může ve vztahu trápit i nás ženy, ale o tom budu psát třeba zase někdy příště.

První otázkou hodnou zamyšlení je, zda je anální sex opravdu nabídkou kvalitního sexu? Tedy hlavně pro ženy. Soudě dle četnosti této aktivity a elasticity adeptek v pornobranži by se tak moho zdát. A přiznejmě si tvrdou pravdu. Pokud se muž začne sexuálně ve vztahu nudit, jedna z prvních změn je vyšší četnost sledování pornografie. Tam najde bezpočet různorodých stimulů. Často pak při pravidelné masturbaci u videa podléhá iluzi, že anální sex nebo „trojka“ jsou velmi snadné praktiky, které zvládne skoro každá žena, jen ta jejich jim to z nějakého důvodu odpírá.

Dalším podstatným momentem pornografie je, že postrádá rozměr nezbytnosti spojení, sladění obou partnerů, který je tolik potřebný ke kvalitní partnerské sexualitě „na živo“. Pravidlené sledování tedy v muži posiluje pocity, že u „spontánního sexu“ nic takového není potřeba (dobrý sex přeci je spontánní!) a navíc vytváří pocit předem promarněného času, kdy se partneři společně věnují „povídání si“, „hraní si“, „bytí spolu“, „objímání a líbání“, protože v pornu na to adepti skočí přeci i bez téhle zbytečné námahy.

Díky snadnosti a dostupnosti obrovského množství snímků na internetu se mužská sexuální kreativita nakonec inspiruje jen velmi omezeným množstvím námětů pod taktovkou ústředního dogmatu sex=soulož (zasunování penisu do otvoru) a muži často navrhují změnu stereotypu v podobě dvou následujících úprav:

1. změna „otvoru“, do kterého zasouvají penis

2. změna „polohy“, ve které mohou zasouvat penis

Tyto dvě varianty zahrnují převážnou většinu změn, které se muži pokoušejí dělat pro záchranu sexuality ve svých primárních vztazích (manželství, oficiální přítelkyně) i mimo ně. Změna otvoru i se změnou obalu přináší často komplikací oběma partnerům, pokud se provalí. Ostatní změny přinášejí zejména ženě pocity odcizení, neporozumění, účelovosti (má mě jenom na sex) a necitlivosti. Bez ohledu na to, jak zajímavou nabídkou sexu jsou výše uvedené možnosti pro muže, pro ženy je to důvod k odtažení se a odmítání sexu z důvodů pocitů, které jsem před chvilenkou popsala.

Po čem ženy opravdu touží?

Pokud ale chce muž přijít s opravdu kvalitní nabídkou sexu pro ženy, je třeba vědět, co ženy od kvalitního sexu vůbec očekávají.

Většina žen totiž od mužů chce následující čtyři věci:

1. Muž by měl mít „sexy mozek“.

Určitě si vzpomínáte na autorku tohoto výroku Petru XYZ a muže, o němž hovořila, když říkala, že „má prostě sexy mozek“. Na tomto příkladu tedy velmi snadno pochopíte, že nejde o sexy tělo, dlouhý penis ani sexy obličej. Jde o mozek, který je sexy, když do nás do žen vidíte. Ano, tipujete správně. Nejvíc „sexy mozek“ má ten muž, který dokáže ženě číst myšlenky a plnit jí její přání. Samozřejmě, že svou roli mohou hrát i finance, ale většina žen nejsou zlatokopky a přesto si přejí podobnou věc. Nemuset říkat, na co myslí, a dostat to. A to hlavně v sexu. Mužům tedy nezbývá, než naslouchat mezi řádky nebo se pokoušet vyzvědět odpovědi na své otázky. Ti uspěšnější odpovědi nekritizují, neposuzují a nepolemizují s nimi. Naopak je ukládají do speciální databáze s názvem „po čem ženy touží“ a potom se zdá, že nám čtou myšlenky, když vytáhnou trumfy v pravou chvíli.

2. Chceme si užívat jazykové potěšení.

Navzdory divokým představám mužů je alfou a omegou dobrého sexu pro ženy rozhovor. Při něm se mohou partneři dobře přiblížit, naladit se na vnímání jednoho druhým a otevřít se tomu druhému i emočně. Pokud je rozhovor kousavý, defenzivní a nesouhlasný ze strany ženy, většinou potom pro ženu NEnásleduje „sex století“. Emoční sladění je naopak živnou půdou pro skvělý sex. Důležité je vědět, jaké emoce jsou pro vzrušení dané ženy nejpodstatnější (nemusí to být jen ty pozitivní) a těch potom ideálně dosáhnout právě rozhovorem. Dobré orální a jazykové dovednosti se pravda hodí i při cunnilingu. Pokud se ale muži podaří si se ženou povídat tak, aby se jí to líbilo, je veliká pravděpodobnost, že se jí bude líbit i sex.

3. Chceme toužit po zásunu.

Tohle bývá často kámen úrazu. Mnoho žen HO tam má ještě dříve, než vůbec začnou toužit po penetraci. Ano, u nás žen se sexuální touha maskuje lépe, než u mužů a pro muže nebývá snadné tento moment rozpoznat (vlhkost ani intenzita zvuků nebývá tím nejleším rádcem). Dalo by se říci, že pro douhodobě udržitelnou touhu ženy ve vztahu je mnohem důležitější být penetrována ve chvíli, kdy po tom opravdu touží, i kdyby to bylo jen jednou za měsíc či za rok, než žít ve stereotypu pravidelné penetrace bez pocitu touhy, že právě na tohle má zrovna teď největší chuť. K tomu, jak partnerku naladit na pronikání a kdy je ten správný čas, vám ale může dát klíče jen žena sama na základě znalosti svého vzrušení protřednictvím masturbace a bez této komunikace bývá i sebeleší milenec časem ztracený.

4. Potřebujeme zažívat pocity splynutí a spojení.

Tak tohle bývá nejméně pochopitelný bod programu. Když ženy na mých seminářích vzpomínají na svůj nejlepší sex, často znějí slova „splynutí“ a „spojení“. A mnohdy to bývají zážitky, při kterých ženy neměly orgasmus a i přesto to byl „sex století“. Pro muže je ostatně často nepochopitelný i samotný fakt, že v závislosti na studii 70-84 % žen neprožívá orgasmus při pohlavním styku. Zřejmě by to bylo o něco pochopitelnější pokud bychom se v rámci biologie člověka ve škole pořádně a pravdivě učili všechny ženské orgány, které slouží ke vzrušení, a v rodinné výchově bychom se dozvěděli cosi o vzrušení, které neděláme jen za účelem rozmnožování. Ale k tomu ještě stále nedochází a tak budou muži nadále tápat a divit se, že ženy vzrušuje něco jiného.

Může muž přijít s nabídkou kvalitního análního sexu?

Nakonec se vrátím ještě k větě v názvu našeho článku: „Přicházím s nabídkou kvalitního sexu!“, kterou pronáší Jaroslav Dušek v nezapomenutelném filmu Pelíšky. Nejde o to, že by nešlo přijít s touto nabídkou i ve formě análního sexu. Pamatuji si, že i pro mě to byla svého času nabídka, která často ústila v multiorgasmické zážitky. I přesto má zkušenosti s touto praktikou v našich končinách dle sexuologických průzkumů pouze 20 % žen. A možná vás překvapí, že ani mezi gayi není anální penetrace tak častá, jak byste možná čekali.

Pánové, pokud tedy chcete přijít s nabídkou opravdu dobrého análního sexu, vyzkoušejte si nejprve úzkalí penetrace na vlastním zadečku. Věřte nebo nevěřte, zadky máme totiž všichni stejné a anální stimulace nemá nic společného s vaší orientací. Staňte se tedy kanonýry anální masáže ve své vlastní brance, použijte takticky své vlastní prsty i hračky, rozmazlujte při samostatných nájezdech svou prostatu a pak...ach, ano. Pak to opravdu bude nabídka úžasného análního sexu a vaše partnerky si možná od opravdových mistrů přeci jen dají říct.