Můžeme se naučit sex?

IMG_2019-natur.jpg

Nalijme si čistého vína. Sex není součástí vzdělávání v naší společnosti a zřejmě ještě dlouho nebude. A pokud se zrovna nebavím s návštěvníky svých kurzů, většinou se setkávám s velmi pochybnými pohledy, pokud přijde řeč na téma, zda se dá sex naučit?

Existuje něco jako talent k sexu a pozná se žena, která ho má? 

V úvodu je třeba si říct, že se v tuto chvíli nebavíme o sexu jen jako o způsobu, jak se rozmnožit, čili o cestě, která vede k vyvrcholení muže a oplodnění vajíčka. Pokud se bavíme o sexu jako o umění milovat se, těšit a vzrušovat sebe, toho druhého či ty druhé, pak je to podobné jako s dalšími uměními. Do určité míry může mít člověk talent, ale i sebelepší talent může bez dovednosti opravdového řemesla přijít vniveč. Zatímco rozmnožovací pud je záležitostí genetického naprogramování, dovednostem dobré milenky se musíme učit, nerodíme se s nimi.

Je pravda, že hysterky jsou dobré milenky, anebo je to pověra? 

Co se týče těch takzvaných "hysterek", a teď odhlédnu od původně lékařské diagnózy a léčby tzv.hysterie, toto označení přináleželo ženám, které reagovaly senzitivněji a výrazněji na emoční podněty, čili zjednodušeně řečeno, měly větší rozsah projevování emocí. V případě, že svůj rozsah citlivosti žena vědomě rozvíjí, může jí to pomoci být mnohem lepší milenkou i prožívat mnohem bohatší zážitky. Pokud s tímto rozsahem zachází jen na základě vzorců přejatých ze společnosti nebo z rodiny, zůstane "hysterkou" a na její milenecké schopnosti to z mého pohledu dlouhodobě nebude mít žádný vliv. 

Do jaké míry je vlastně schopnost dobrého sexu věcí genů, hormonů, libida, intuice a kdy je to víc záležitost pilování technik a rozumu?

Bavíme se o schopnosti dobrého sexu a dle mého je třeba zase rozdělit alespoň dvě základní fáze. První je dobrý sex v úvodu vztahu, co dobrý, super sex!. Většinu kouzel, biochemii a hormonální polívku nadrženosti za nás zajišťuje příroda (někdy také ne, ale   berme teď většinový vzorek vztahu). V tu chvíli je vše skvělé, protože jsme mnohem otevřenější, všechno funguje samo a to, co umíme, zapojujeme díky stavu zamilovanosti na plno. De facto si do obchodu "skvělý sex"  chodíme nakoupit to, co nám dělá dobře. Neuvědomujeme si, že obchod "skvělý sex" je pojízdná prodejna, kterou pro nás vytvořila příroda, a že brzy odjede.

Druhou fází ve společnosti, která je ještě stále snaží předstírat, že je heterosexuálně monogamní, je fáze, kdy najednou biochemie vyhasíná. Regály našeho oblíbeného supermarketu se najednou začínají vyprazdňovat. Netušíme ale, že teď je řada na nás, abychom převzali zodpovědnost za to, co příroda zasela, a abychom to kultivovali vědomě dál. A také je třeba vzít naše přirozené zdroje vzrušení, začít je zodpovědně přinášet do malého obchůdku "dobrého manželského sexu" a postupně rozšiřovat sortiment. Tyto dovednosti nám absolutně chybí a namísto, abychom k rozvoji sexuality přistupovali vědomě, zametáme dané téma pod koberec a děláme často, že problém neexistuje. Zde dle mého hraje sexuální edukace absolutně klíčovou roli.

Co je nezbytným předpokladem dobré milenky? A bez čeho žena nemůže být dobrou milenkou?

 Po čtyřech letech vedení úspěšného semináře Umění potěšit muže myslím, že ženské sebevědomí milenky nejvíce pozvedne vědomí toho "být opravdu ženou", dokázat to ustát a poskytnout mužům takové to specifické "tajemno", které je přitahuje pradávna. Opravdu dobré milenky jsou kreativní, mají schopnost vytvořit touhu a dobře zacházet se svým i s partnerovým vzrušením. Přitom je klíčově důležité znát rozdíly mezi vzrušením obou pohlaví a umět to respektovat. Ženy se v kurzu učí, jak tyto rozdíly zakomponovat do praxe tak, aby daly prostor sami sobě, pokud potřebují delší předehru, a aby zároveň umožnily mužům prožívat jejich způsob rychlejšího sexuálního zapojení.

Mezi technikami probíranými na kurzu samozřejmě kraluje umění orálního sexu, ale ženy se zároveň učí, jak se felaci odevzdat a vnímat jí jako umění a hru rozkoše, nikoli     čistě jen jako techniku či povinnost. A na to potřebují mnohem komplexnější přístup k výuce, než je jen sada technik, to mi můžete věřit. Na druhou stranu, žena nemůže být dobrou milenkou, pokud má převládající negativní vztah ke svému tělu. Bude tyto pocity vždy přenášet na svého partnera a po čase ho to nejspíš přestane bavit či z toho bude povinná rutina.  

A jaké ženy mají muži vlastně v posteli nejraději? Ty, které jim splní všechna přání, anebo spíš ty, které si užívají samy sebe?

Bavíme-li se o heterosexuálech, z mé dlouhodobé praxe bohužel vyplývá, poměrně tvrdé zjištění. Muži by měly v posteli nejraději ženy, jejichž těla reagují velmi podobně, jako mužská. Čili poněkud s nadsázkou říkám, že pro muže je žena fajn, ale pokud jde o postel, nejraději by v ní měli zase chlapa. Někoho, koho bezproblémově poměrně v krátkém čase (maximálně do 15 minut) přivede k orgasmu soulož (penilně-vaginální pohlavní styk) a to tak, že se součástí orgasmu je ideálně výstřik. Takový způsob sexu je pro muže přirozený a srozumitelný. Ostatní druhy sexu bývají problematické, poněkud nepochopitelné a pokrytecky nálepkované jako "nepřirozené". Navíc tyto druhy orgasmu nejsou společensky vnímány jako rovnocenné a hodnotné a na ženskou erotiku a to, co se dá "dostat" skutečně ze ženského těla, ledaskdy není ani vůle ani čas.   

Co ženám v posteli při sexu nejvíc chybí? Co jim nejde a jaké dělají chyby?

Spousta věcí chybí ženám samozřejmě i mimo postel, aby to bylo v té posteli potom fajn. Ale kdybych to měla shrnout, po několika letech praxe chybí z mého pohledu ženám v posteli nejvíc ČAS, snaha UŽÍVAT SI CESTU a ne jen dosáhnout výsledku (orgasmu) a důvěra v ŽENSKÝ ZPŮSOB prožívání vzrušení, kdy jsou klitoris, g-bod a pochva stimulovány tak, jak je jim to příjemné a tak dlouho, jak je to baví. Nikoli tak dlouho, dokud vydrží erekce muže. Absence erekce muže či jeho orgasmu by v edukovaném vztahu neměla bránit ženě v pokračování cesty za svým vzrušením, ideálně s partnerem sdílejícím po boku či zapojeným jinak, než penisem.

Pokud se tak chováme a vnímáme mužský orgasmus, ukončený koitus a absenci erekce penisu za konec sexu, děláme ve skutečnosti vlastně zase jen sex pro rozmnožování a naplňujeme tak to, o co se tu dlouhá tisíciletí snažila církev. To skutečně není důvod k oslavě a už vůbec ke zpochybňování nezbytnosti sexuální výuky, ale vím, jak je těžké se vymanit z dogmat sex=soulož a uvědomit si, že orgasmem jednoho partnera milování nekonči. Navíc dnes bezpečně vím, že naučit se toho v sexu jde mnohem víc, než si vůbec dokáže většina z nás představit. Je to tedy jen o odvaze a ochotě dát erotice trochu prostoru navíc.